K jazykovému výkladu na příkladu ústavních pravomocí prezidenta republiky

Klíčová slova: jazykový výklad - pravomoci prezidenta republiky - ústavní právo - teorie práva - formalismus

Abstrakt: Záměrem tohoto článku je prokázat, že při výkladu právních předpisů je nezbytné zohledňovat nejenom text jejich konkrétních ustanovení, ale také jejich širší kontext. Na tuto nezbytnost navíc někdy nepřímo poukazuje i samotný text interpretovaného předpisu. V tomto článku se tak věnujeme úpravě pravomocí prezidenta republiky v Ústavě ČR, která obsahuje zdánlivě přehledný a jednoduchý seznam. Podrobnější pohled však odhaluje, že kromě rozlišení na pravomoci vykonávané samostatně a v součinnosti s vládou obsahuje text Ústavy jenom málo podrobnějších údajů o způsobu vykonávání těchto pravomocí, přičemž jejich jazykové vyjádření je v tomto smyslu spíše matoucí. Nejvýrazněji se to projevuje v případě amnestie, kterou prezident republiky podle textu Ústavy „má právo udělit“, ačkoli je amnestie kontrasignované rozhodnutí bez konkrétního adresáta. Již samotný text Ústavy nás tak nabádá k tomu, abychom při jeho výkladu postupovali obezřetně. Nezbytnost zohledňování širších souvislostí lze však vztáhnout na výklad jakéhokoli (právního) textu. Výklad nezohledňující širší kontext není adekvátní, bývá nazýván „formalistický“, a je zejména špatný, protože neodpovídá textu, kterým se zaštiťuje.