Diskriminace z důvodu pohlaví – jde jen o „pár shnilých jablek“?

Klíčová slova: diskriminace, pohlaví/gender, chráněný důvod, úmysl, motivace, důkazní břemeno, formální a materiální pojetí rovnosti

Abstrakt: Antidiskriminačnímu právu se v České republice nedaří dobře. Článek na příkladu diskriminace z důvodu pohlaví zaprvé toto tvrzení dokládá a zadruhé se pokouší jej vysvětlit. Zaměřuje se na dva problémy soudní praxe. Zaprvé ukazuje, že soudy, navzdory objektivní odpovědnosti za diskriminaci dle práva EU, často trvají na úmyslném jednání na základě některého z chráněných důvodů. Jen ojediněle navíc skutečně přenesou důkazní břemeno na žalované. To činí antidiskriminační spory pro žalobkyně prakticky nevyhratelnými. Zadruhé, co se týká nepřímé diskriminace, soudy chápou tento institut velmi úzce, a místo aby identifikovaly genderově předpojaté strukturální nastavení jako nepřímo diskriminační, vedou poškozenou stranu sporu k tomu, aby se v individuální rovině pokusila jej překonat. Ve své druhé části se článek zaměřuje na otázku, proč v Česku dochází z hlediska práva EU k chybné a v každém případě neefektivní aplikaci antidiskriminačního práva. Nabízí analýzu intelektuálního a konceptuálního „podhoubí“, které vede k nesprávnému chápání konceptu diskriminace. Poukazuje zaprvé na to, že chápání práva na rovnost a antidiskriminačního práva je buď příliš široké (obecný zákaz rozdílného zacházení), nebo příliš úzké (směřující jen proti úmyslnému jednání, kterého se dopouští jen „pár shnilých jablek“) na to, aby mohly diskriminované osoby úspěšně uplatnit svá práva. Zadruhé upozorňuje na to, že čeští soudci a soudkyně jsou přinejlepším ochotni přistoupit na formální pojetí rovnosti, nikoli ale na její materiální pojetí. Zatřetí ukazuje, jak vnímání rozdílů mezi pohlavími jako biologicky daných a nekritické přijímání „trestu za mateřství“ (motherhood penalty) jako neproblematického následku svobodné volby žen vede soudy k neschopnosti vnímat muže a ženy jako skutečně srovnatelné bytosti, což omezuje jejich schopnost dospět k závěru o diskriminaci. Konečně, nevnímání a nepochopení genderového řádu / patriarchátu a strukturální povahy genderové nerovnosti vede k tomu, že soudy nepovažují jednání, které znevýhodňuje ženy, za a priori podezřelé.